| نتائج البحث: 6236
|
| ترتيب الآية | رقم السورة | رقم الآية | الاية |
| 4261 | 41 | 43 | ما يقال لك إلا ما قد قيل للرسل من قبلك إن ربك لذو مغفرة وذو عقاب أليم |
| | | Nic není ti říkáno, co by nebylo bývalo říkáno prorokům před tebou: zajisté pak Pán tvůj má v moci odpuštění, ale též trest bolestný. |
|
| 4262 | 41 | 44 | ولو جعلناه قرآنا أعجميا لقالوا لولا فصلت آياته أأعجمي وعربي قل هو للذين آمنوا هدى وشفاء والذين لا يؤمنون في آذانهم وقر وهو عليهم عمى أولئك ينادون من مكان بعيد |
| | | A kdybychom byli učinili jej Koránem cizojazyčným, byli by říkali: „Proč nebyla ROZDĚLENA nám znamení jehož (Korán) cizojazyčný a (lidu) arabskému?“ Rci: „Onť pro ty, kdož uvěřili, Vedením jest a vyléčením, a pokud se týče těch, kdo nevěří, v uších jejich jest tíha a jsou vůči němu slepi: na ně voláno jest z místa dalekého.“ |
|
| 4263 | 41 | 45 | ولقد آتينا موسى الكتاب فاختلف فيه ولولا كلمة سبقت من ربك لقضي بينهم وإنهم لفي شك منه مريب |
| | | A kdysi již dali jsme Mojžíšovi Knihu a mínění o ní rozešla se; nebýti pak slova předeslaného Pánem tvým, bylo by bývalo již rozsouzeno mezi nimi: neb zajisté byli ohledně Knihy v pochybnosti podezřívané. |
|
| 4264 | 41 | 46 | من عمل صالحا فلنفسه ومن أساء فعليها وما ربك بظلام للعبيد |
| | | Kdokoli činí dobro, činí tak ve prospěch své duše: a kdokoli činí zlo, tedy proti ní: a Pán tvůj jistě neukřivďuje služebníkům svým. |
|
| 4265 | 41 | 47 | إليه يرد علم الساعة وما تخرج من ثمرات من أكمامها وما تحمل من أنثى ولا تضع إلا بعلمه ويوم يناديهم أين شركائي قالوا آذناك ما منا من شهيد |
| | | Jemu připadá vědomost o hodině (soudu): a není ovoce, jež vzešlo by ze sémě svého, aniž počne, neb porodí samice, bez vědomí jeho. A v den, kdy (Bůh) zavolá na ně: „Kde jsou ti společníci moji?“, řeknou: „Ujišťujeme tě, že není mezi námi nikoho, kdo dosvědčil by (to).“ |
|
| 4266 | 41 | 48 | وضل عنهم ما كانوا يدعون من قبل وظنوا ما لهم من محيص |
| | | A ztratí se jim ti, které vzývali před tím; oni pak dovtípí se, že není pro ně útulku. |
|
| 4267 | 41 | 49 | لا يسأم الإنسان من دعاء الخير وإن مسه الشر فيئوس قنوط |
| | | Neunavuje se člověk prosením o dobro; však když dotkne se jej zlo, tu zoufalý jest, malomyslný. |
|
| 4268 | 41 | 50 | ولئن أذقناه رحمة منا من بعد ضراء مسته ليقولن هذا لي وما أظن الساعة قائمة ولئن رجعت إلى ربي إن لي عنده للحسنى فلننبئن الذين كفروا بما عملوا ولنذيقنهم من عذاب غليظ |
| | | A když okusiti dáme mu milosrdenství svého po protivenství, jimiž dotčen byl, říká jistě: „To (právem) patří mi, a nemyslím, že hodina (soudu) přijde; a i kdybych navrácen byl k Pánu svému, dostane se mi u něho krásného (úděle).“ Však my dojista zpravíme ty, kdož neuvěřili, ohledně skutků jejich; a dojista okusiti dáme jim trestu přísného. |
|
| 4269 | 41 | 51 | وإذا أنعمنا على الإنسان أعرض ونأى بجانبه وإذا مسه الشر فذو دعاء عريض |
| | | A když milosti své popřáli jsme člověku, odvrací se a vzdaluje se stranou: když pak dotkne se jej zlo, modlitba jeho široká jest (a dlouhá). |
|
| 4270 | 41 | 52 | قل أرأيتم إن كان من عند الله ثم كفرتم به من أضل ممن هو في شقاق بعيد |
| | | Rci: „Co míníte? Je-li tato Kniha od Boha a neuvěříte-li v ni, kdo zbloudilejším jest onoho, jenž v rozkolu jest dalekém?“ |
|
427 428 429 430 431 432 433 434 435 ... 623 
